S koncem roku se každá žena často ohlíží za tím, jaký ten uplynulý rok vlastně byl. Vzpomíná na to, co zažila, kde byla a co dokázala.
Často se ale setkávám s tím, že se ženy zaměřují spíš na to, co se jim nepodařilo – co nestihly udělat, čeho nedosáhly, co nezískaly. Málokterá se soustředí na to, co se jí naopak povedlo, co dokázala nebo vytvořila.
Pak se pozornost přesouvá k tomu, co je potřeba zvládnout v roce následujícím. Mívám pocit, že ženy bývají spíš smutné a melancholické z toho, co dokázaly, respektive nedokázaly, a slibují samy sobě, že to v dalším roce „doženou“.
Já osobně zastávám názor, že je důležité být vděčná za to, co už mám, a uznat to, co jsem vytvořila. Právě tehdy ke mně mohou přicházet další a další věci. Vděčnost je podle mě ta nejsilnější síla vesmíru.
Už několik let si proto na konci roku pravidelně sepisuji list vděčnosti za rok, který proběhl, a zároveň i list vděčnosti na rok následující – za to, co chci dokázat a s čím chci začít. K tomu mám doma sklenici vděčnosti, do které během celého roku vkládám lístečky se zapsanými zážitky a tím, co se mi i celé mé rodině hezkého stalo. Na Silvestra si je pak celá rodina společně čteme.
Musím říct, že je vždy fascinující sledovat, jak se mi většina věcí z mého seznamu skutečně podaří splnit. A to, co se nepovede? Tím si hlavu vůbec nelámu. Místo toho se sama sebe ptám, co mohu udělat pro to, abych to dokázala v nadcházejícím roce. A ta cesta se mi vždy nějak ukáže… protože když se ptáš, odpovědi k tobě dříve či později přijdou.
Pokud by sis i ty ráda takový list vděčnosti vytvořila, ale nevíš jak, nebo bys chtěla poradit, klidně se mi ozvi a společně se na to podíváme.
Přeji ti, milá ženo, krásný a úspěšný vstup do nového roku a ať se ti splní vše, o co si žádáš.









