Ještě nedávno jsem vůbec netušila, co to Za energiou® vlastně je. Slovo „energie“ jsem vnímala jen jako něco abstraktního, co si možná spojujeme s únavou nebo s jógou. Ale tohle... bylo něco úplně jiného.
Na kurz jsem šla s otevřenou myslí, ale zároveň bez velkých očekávání. Cítila jsem jen, že ve mně něco volá – že je čas pohnout se dál, jinak. A teď, zpětně, vím, že to volání bylo naprosto přesné.
Kurz Za energiou® mi otevřel úplně nový pohled na to, co znamená tvořit – nejen v hlavě, ale i ve skutečnosti. Uvědomila jsem si, že spousta z nás má obrovský vnitřní potenciál, ale jakoby byl zablokovaný. Máme sny, touhy, nápady... ale něco nás pořád brzdí. A já jsem díky tomuto kurzu začala chápat, co to „něco“ je – a jak to konečně pustit.

Společně jsme se učily, jak znovu navázat kontakt s tím, co je skutečné a silné – s energií, která není omezená strachem, pochybnostmi nebo vnějšími názory. Říká se tomu Za energiou® – protože je to něco, co je „za“ tím, jak běžně energii vnímáme. Je to prostor, kde můžeš tvořit s lehkostí, bez námahy, bez boje.
Byla jsem překvapená, jak se moje tělo začalo měnit. Jak reagovalo na to, co jsme společně objevovaly. A jak se v něm probouzela schopnost vnímat věci jinak – hlouběji, jemněji, ale přitom silněji. Už to nebylo jen o „duchu“, ale i o těle. Jako by se obě části konečně spojily.

Čistily jsme si staré programy – takové, které nás učily, že si musíme všechno zasloužit, že jsme malé, že si nemůžeme dovolit víc. A s tím vším se začala měnit i moje realita. Přirozeně. Bez nátlaku. Vlastně spíš s radostí.
Jedním z největších překvapení pro mě bylo téma peněz. Jako by se najednou otevřel nový prostor, kde přestaly být problém. Kde přestaly být „boj“ a začaly být součástí proudu hojnosti. Bez studu, bez výčitek.
Druhý den kurzu jsme se ladily na tělo – na jeho pravdivou, přirozenou sílu. A tam mi začalo docházet, že moje tělo vlastně ví. Jen potřebovalo znovu slyšet a pocítit, kdo doopravdy jsem. Jaké dary v sobě nesu. A že už je čas je žít. Ne jen o nich snít.

Na závěr jsme pracovaly i s vodou. Zdá se to možná zvláštní – ale byla to jedna z nejjemnějších, a přitom nejhlubších částí celého procesu. Voda se stala nositelem nové paměti – pravdivé, čisté, která ti připomíná, kým jsi.
Byl to hluboký a silný prožitek, který mi přinesl mnoho uvědomění. Mám velkou radost, že mohu sdílet sezení Za energiou®, a srdečně tě na něj zvu.
