Já vím, že to slovo nezní zrovna hezky, sobecký člověk přece myslí hlavně na sebe a na ostatní kašle.
Jenže zkus se na to podívat trochu jinak.
Dát sebe na první místo přece neznamená, že se přestaneš starat o svoje děti. Neznamená to, že budeš dělat jen to, co chceš a ostatní tě nezajímají.
Pro mě to znamená, že si dovolím odpočinout, že si najdu čas na něco, co mě baví a že si někdy dopřeju klid a nemusím mít pořád pocit, že bych místo toho měla něco dělat pro děti, manžela nebo v domácnosti.
Když jsem já v pohodě, šťastná a mám energii, tak všechno ostatní pak zvládám v klidu.
Děti se budou občas hádat, brečet, budou protivné a nevrlé – to k mateřství prostě patří. Jde o to, jak na to dokážeš reagovat. A to se ti podaří mnohem snáz, když budou naplněné i tvoje vlastní potřeby.
A právě proto si myslím, že být někdy trochu sobecká není nic špatného.
Možná je to naopak jedna z věcí, které bychom se jako mámy měly přestat bát, protože když pořád rozdáváš sama sebe všem kolem a na sebe už nic nezbyde, z čeho pak vlastně chceš brát?
A teď mě zajímá – v čem bys mohla být trochu sobecká ty?

.png)